Únor 2011

Nerozumím už ničemu...

6. února 2011 v 17:37
Opět jsem se rozhodla pro napsání článku a rovnou jsem pozměnila vzhled těchto stránek.
Pořád se tu budu chodit vypisovat, i když třeba jen pro sebe. Koukala jsem na své oblíbené blogy a jsem ráda, že někteří stále píší, někteří sice skončili, ale nemám jim to za zlé. Časy se mění, i já píšu na blog málo a to bych klidně psala častěji. Nejspíš teď také budu, mám hlavu plnou myšlenek a budu ráda, když se budu moci vyzpovídat někomu, kdo mě třeba nikdy nepotká, ale rád si to přečte a ještě mi k tomu něco řekne, co má na mysli.

Úplně jsem se zamotala v celém tom okruhu kluků. S chlapcem, s kterým jsem šla tak rychle do vzahu to samozřejmě skončilo, ani jsem nečekala, že nám to dlouho vydrží, protože to nemělo cenu. On si nárokoval spoustu věcí a ještě k tomu jsem si s ním neměla moc co říct. Navíc neustále svým kamarádům všechno řekl takovým nepříjemný způsobem. Jeden jeho kamarád je do mě ještě k tomu dosti zamilovaný.  Jsme kamarádi, kteří si párkarát vyšli ven, ale nechci mu ublížit a říct mu, že u mě nemá šanci, protože on mě prostě nepřitahuje. Je moc milý, dobře se s ním bavím, ale není to kluk pro mě.
Kdybych se nezačala bavit se svým spolužákem, tak bych se dnes necítila tak hodně zamilovaná. On na mě hned působil jako takový nekonfliktní a milej kluk. Navíc moc pěkný. O:-) Ale nebavili jsme se moc, jen tak ze slušnosti. Nedávno jsem ho našla na twitteru a tam jsme si dali spojení na skype. Začali jsme si psát a nakonec jsme spolu začali chodit ven. On je strašně ukecaný, to bych do něj nikdy neřekla. Má na mě strašně dobrej vliv. A neustále se směju :) Nevím jestli spolu randíme, ale jsem s ním šťastná. Může to být klidně jen hodně dobrý kamarád, třeba časem bychom to spolu mohli dát dohromady. Nechci zničit naše přátelství a tak to nechám pomale plynout. Další chybu už udělat nechci!

Škola? Tak ta je neustále k ničemu :D Jsem ráda, že občas něco chytnu, ale někdy naprosto nechápu. Je toho strašně moc pořád a né, že by se něco zlepšovalo. V pololetí nakonec nějaká ta čtyřka byla, ale slíbila jsem si, že je vytáhnu na trojky, protože prostě vytáhnu :) Chci!

A další...
Tak mám už lístky na MoR, nakonec jsem tátu přemluvila nějakým záhadným způsobem a měla jsem neuvěřitelnou radost, když dorazily v té obálce. Akorát mě zklamala ta růžová barva :D.
Zase jsem se vrhla na pečení, vaření trochu flákám...Vždycky každého navnadím na to, co peču a potom na ně stejně nic nezůastane. Dnes jsem se pustila do koblih, protože má být ten masopust, tak abych šla s dobou :D no doufám, že budou k jídlu :)
Jinak bych řekla, že už nic řešit nepotřebuji.
Takže jsem se tu vypovídala dost a myslím, že budu psát denně, možná týdně, ale určitě častěji :)