Nedělej to....1.díl

26. ledna 2012 v 21:45
Tak a máme to tu. Sepsala jsem příběh o několika dílech o vztahu hudebníka s holkou, která se hrozně zamilovala až nakonec udělala blbost. Je to dosti, velmi dosti upravené, ale myslím, že aspoň trochu jsem si dala záležet. První díl je naprosto o ničem, ale v druhém se to rozjede...
Najdete jej také na piste-povidky.cz, na mém novém profilu, s přezdívkou jak jinak: teniska :)

Sedím na oslavě 18-tých narozenin svého kamaráda Honzy. Jsem tu první, chtěl abych tu byla dřív, protože spolu rádi probíráme naše životy. Jeho sestra se sice velice ráda zapojuje, ale teď se právě patlá s těstovinovým salátem.


,,Nemůžu ti tam taky strčit kousek šunky?"ptá se mě, i když ví, že jsem vegetariánka a opravdu nikdy mě nepřesvědčí.,,Věř, že vypadá lákavě, ale opět musím odmítnout"odpovím ji a vzápětí pokládá na stůl dvě mísy plné těstovinového salátu. Jeden se šunkou a druhý bez šunky pro mě.,,Víš, že dokud nesníš celou mísu, tak nejdeš domů?"dělá si ze mě srandu Honza a hned ochutnává z masové verze.
Někdo zvoní a Honza se hned zvedá: ,,To bude Víťa, ten měl přijít chvíli po tobě. Ostatní dorazí až v osm, ale s tímhle klukem se fakt dobře mele."oznamuje při odchodu.
Zatím se kouknu, co se tu najde k pití. Je tu hrozně moc alkoholu a jen dvě dvoulitrové Kofoly. Je mi jasné, že dnes mě opravdu donutí pít. Navíc jsem měla narozeniny minulý týden a tak má Honza skvělou příležitost se vymluvit na to, že jsem neměla oslavu a tím pádem si se mnou nemohl připít.
,,Ahoj."Do místnosti vchází blonďatý kluk s kapucí na hlavě a zdraví se s námi. ,,Takže Víťo, tohle je Lucka, Lucko Víťa".Je to on! Je to ten kluk, který se prochází po škole, vždy kouká do země a nikdy mi nevěnoval jediný pohled. Je to ten kluk, který se zná s Lukášem a právě proto z něj mám hrozný strach a zároveň mě tak silně přitahuje.
,,Těší mě, Víťo"řeknu mu a kouknu do jeho jasných zelených očí. Sedne si na pohovku vedle mě. Honzova sestra se s ním dá hned do řeči a tak jdu Honzovi pomoci s přípravou koktejlů.
,,Jak se znáte s Víťou?"ptám se Honzy.,,Je to můj spolužák"rozesměje se Honza, s tím, že bych měla vědět s kým chodí do třídy. No dobrá, tak jsem to netušila, ale já Honzovu třídu absolutně neznám. Je sice na stejné škole, ale mají učebnu někde na druhé budově, takže se potkáváme málokdy. A právě proto se divím, že Vítka potkávám celkem často, ani mě nenapadlo, že studuje slaboproudaře.
Tak strašně jsem si vyhrála s přípravou koktejlů, že už je něco po osmé a začínají přicházet další hosté. Honza si se všemi nadšené dává první panáky. Naštěstí už jsou ten jen samé známé tváře. Vítáme se, klasicky se ptáme, na to jak se máme a snažíme se usadit kolem stolu….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hjůbí Hjůbí | Web | 26. února 2012 v 21:22 | Reagovat

Strašně dobře se to čte!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama