Trojka

22. února 2012 v 8:30 | Lůc Mác

Mám tu jeden příběh. Není v něm jediné jméno, je to jen taková úvaha o tom, když něco chcete...Ale chtít, neznamená mít...neberte to jako pravdu, jste jenom na blogu, virtuální svět, každý si to tu udělá podle sebe...


Vždycky jsem si přála najít někoho, s kým se budu cítit dobře. S kým se budu moci bavit o všem, budu mít pocit bezpečí, klidu a lásky. Ano, jak naivní. Avšak ne nemožné.



Jen by mě zajímalo, jak jsem se mohla dostat do takové situace, že jsem někoho takového našla a přitom jsem byla s někým, kdo pro mě není ani zčásti ideální.

Myslela jsem si, že on je nejlepší. Že si s ním mám, co říct, je milý, vždycky se se mnou bavil a líbil se mi. Chtěla jsem ho, nebo jen představu toho, že my dva bychom byli perfektní pár, pokud se změníme?

Bránili jsme se tomu. Nechtěli jsme si spolu něco začínat, už jen kvůli té dálce, která nás oddělovala. On nechtěl žádný vztah, nechtěl se na někoho upínat a najednou mi řekl, že mě chce. Že udělal blbost, že mě prostě miluje. A já si bláhově myslela, že já jeho taky. Jela jsem za ním pár dní potom, co jsme se dali dohromady a těšila jsem se. Těšila jsem se na to, že konečně budu šťastná. Omyl!

Choval se ke mně sice hezky, ale neměl mi moc, co říct. Tedy spíš, neměli jsme si moc, co říct. Bavili jsme se o klasických věcech, pravdou je, že většinu času jsem mluvila jenom já. A když jsme mlčeli bylo to takové zvláštní, dětské. Další den jsme jeli na jednu protestní akci s našim společným kamarádem. Viděla jsem ho po nějakých dvou letech, ale vůbec se nezměnil. Stále zářil štěstím, úsměvem a optimismem. Koukal na mě těma svýma očima a já v nich viděla TO kouzlo. Večer po akci jsme si šli všichni tři sednout do jedné hospody. Bavili jsme se, popíjeli pivo a já se bavila hlavně s ním. Ten ,,můj" hlavně poslouchal, usmíval se a snažil se mě mít jen pro sebe. Já se dobře bavila s ním. Měli jsme tolik společných témat. Nabídnul mi jídlo, koupil mi lístek domů a neustále se na mě koukal. Když jsem se na něj koukala já, vždycky se zeptal, proč.

Potom jsme se rozloučili, tak stroze.

Jen o pár dní později jsme se však viděli znovu. Ta akce měla své pokračování. A jelikož on je do toho opravdový nadšenec, zapojili jsme se s ním. Když s námi byla ještě jedna kamarádka, bylo všechno v pohodě. Jaksi jsem nevnímala, to že tam je a snažila se hlavně protestovat. Neměla odcházet. Poté, co nás opustila jsem ho začala vyhledávat. Bavili jsme se spolu hodně. Večer jsem nás vnutila k němu domů, kde jsme se zase hlavně věnovali sobě. Líbilo se mi, jak mi kouká do očí, když mluví s ostatními. Jak ho zajímá hlavně můj názor. Potom jsme šli do klubu a já začala provokovat svého přítele s ním. Sedla jsem si k němu, chytla jsem ho za ruku a bavila se. Oni to brali jako srandu. Já ne! Všude byl se mnou. Vždycky dělal tolik věcí, jen kvůli mně. Vážně se s ním cítím dobře. Ten čas, co trávím tam někde pryč, jsem ráda, že se k nám vždy připojí. Nevím, jak bych zvládla svůj vztah, který trvá teprve krátce a už mě nebaví.

Největším paradoxem je, že je můj typ i vzhledem. Je plnoštíhlý. Tak dlouho jsem chtěla někoho takového. Vždycky jsem si stěžovala, že jsou všichni takový anorektici a nikdy jsem si neuvědomila, že někdo takový, koho hledám, je můj bývalý spolužák. Rozuměli jsme si už na základce. Záleželo mu na každém. Snad s nikým neměl nikdy konflikty. A já se teď do něj zamilovala a nevím, jak z toho začarovaného kruhu pryč. Můj přítel mě miluje, poznám to. Ale já se s ním necítím tak, jak bych měla.

Nejlepší na tom všem je, že u můj přítel je rád, když s námi jde ON ven, protože zachraňuje naši konverzaci. Jen neví, že já v tom vidím i něco víc. Ale potvora nejsem, tedy…už nechci být.

Nechci přijít o naše přátelství a chci ho alespoň vídat a dobře se bavit. Však i to mi stačí k úsměvu. Kdybych udělala chybu, ztratím oba a to nechci. Mám je ráda! Kamaráda sice způsobem přítele a přítele sice způsobem kamaráda, ale přežiju to! Chci!......

Chci jeho!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hjůbí Hjůbí | Web | 26. února 2012 v 21:13 | Reagovat

Holka, co ti poradit?
Být s přítelem jenom kvůli tomu,  abys mu nezlomila srdce? Jestli tě má skutečně rád, bude ti přát štěstí. Až jednou budeš vzpomínat na tohle období, chceš vzpomínat, jak jsi byla s ním a chtěla být s někým jiným, nebo s NÍM a užívala sis každý okamžik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama